Díl pátý - poslední
No takže doufám že si usedám alespoň prozatím naposledy před můj počítač doma a že to dnes
dovyprávím.
Takže poté co jsme se dostali dolu, tak jsme dorazili k autu kde už všichni čekali na náš příchod.
Nasedli jsme do fára a jeli domu. Já byl tak udřenej s tý poslední cesty, že jsem jim usnul v autě.
Naštěstí trefili domu i beze mě. Pak si mě milostivě probudili a já se šel probrat do sprchy na ten
příchozí slavnostní okamžik. Program začínal v 19.00. Abych nás malinko prásknul, tak se tam po pravdě
nikomu moc nechtělo. Ještě než jsme si zalezli do svých kutlochu, tak si mě odchytil šéf hotelu,
a informoval mě že nás posadil s mladými lidmi a aby jsme tam byli přesně v těch sedum.
No takže to jsem mu přislíbil aby byl pokoj, ale stejně jsme tam museli přijít provokativně
ve 19.02 to jsme rebelové co?
Už tam na nás čekali jako na smrt mi jsme přišli už malinko přiupravení. Já jsem totiž vzal z
Prahy dvě flašky šampáňa který jsme ještě před tou SHOW vyžbluňkli. Takže naše nálada
byla jako u některých ke konci oslavy. No poté co jsem si ráčili usadit tak začali hrát TUŽ a
pak boss hodil přednes který nebyl ani tak dlouhý. A pak jsme nastoupili Mi.
K tomu menu jsme ještě ke všemu dostali konfety [takový ty stužky stočený dokolečka]
s kterýma jsme okamžitě začali válčit. Započali jsme to tam upravovat jak okolí tak
i přísedící, kteří z toho byli nejdříve mírně mimo ale pak se hodili do pohody. Už i
s náma tleskali a povzbuzovali DUO Band ten takový ohlas málem neunesl a vzal si z toho pausu.
A to prosím bylo teprve 19.20 asi . To koukáte jak jsme se rychle zaklimatizovali co?
No já jsem byl taky překvapen. Pak jsme začali blbnout s foťákama. Jo na ty fotky jsme sám zvědav.
To bude zase ostudy ježišimarja já už to vidím.
Pomaloučku se nám tam začínalo líbit. Pak nám přinesli jídlo. Becherovka už tam stála. Tu
jsme vychlemtly hned jak jsme si sedli. Mezitím tam začali kolovat lístky na Tombolu.
Zprvu jsem si řekli , že se na nějakou tombolu mužem vyprdnout, ale s postupem alkoholu v krvi
se nám ta myšlenka na získání ceny v podobě konzerv, broušených sklenic, láhve šampáňa, láhve becherovky,
a mezi první cenu patřil i týdenní pobyt včetně snídaně v tomto Hotelu, zdála být čím dál pravděpodobnější
a hlavně zábavnější. Jeden lístek stál 30 očí. Nakonec si každý z nás koupil jeden.
Losování mělo probíhat po půlnoci. Mezitím jsme to tam tak rozparádili, že i ostatní
se odvázali a začalo to tam být jako v dobré hospůdce. No po jídle a po moučníku jsem se rozhodli,
že se pojedem podívat za našimi kolegy z jedové chýši. Mohlo být tak okolo desíti možná jedenácti.
Když jsme tam dorazili tak jsme se málem počůrali smíchy.
Seděli tam všichni poslušně u stolu a popíjeli nápoje. Musika no o té pohovořím později.Hned jak jsme se tam
vřítili tak na nás narukoval výčepák. Dnes obzvláště hrozivý a co že tady pohledáváme.
Já se mu zpočátku snažil porozumět , ale postupem času mi začali utíkat souvislosti. Pak jsme to vzdal.
Začal tam koktat něco o tom, že jim vybuchla muzika a že museli narychlo zorganizovat náhradu.
No to kdyby jste viděli to vám bylo něco. Kazeťák z dob Krále Klacka, Teď někteří se
snažili odvázat a tancovali, ale jenom do té doby dokud jsme se neobjevili.
Další věc kterou mě šokoval bylo to , že prej se nás ptal jestli sem nechcem jít, což vůbec není pravda.
Pro ty, kteří pozorně četli, a kteří mají lepší paměť nám akorát říkal, že vaří do tolika a do tolika.
Takže já se ho optal zda se ho nikdo neptal na to jestli by jsme sem potom nemohli přijít. On že o ničem neví.
Pak mlel něco o tom , že se sem vetřeli nějací lidé a že jeden z nich nezaplatil, ale co mě bylo potom že jo.
Pozdějc jsem se dozvěděl, že přijeli ještě nějací lidé z Německa. Jeden z nich měl
narozeniny. Taky blbý co? 31.12 mít narozeniny. No a Svena nenapadlo nic lepšího
než že si z toho dle chudáka udělal prču. Nalepil na atrapu dárku ležícího pod stromečkem místí ozdoby
a upozornil ho že má někde schovaný dárek. Takže on tam chvíli pobíhal a pak ho našel a nesl si ho
ke stolu. Načež ho zmerčil Jack Rozparovač a vrhnul se na něj vytrhnuvše mu dárek z ruky se slovy.
A UŽ MĚ NESER. Pouze jej cituji. On mu samozřejmě nerozuměl ani slovo. No já se smál společně s Mirečkem.
Jediní mi dva mu rozuměli no a samozřejmě i JACK THE RIPER věděl o čem je řeč.
Pak nastoupila jeho tuším že manželka a povídá "oni si to tady zaplatili a ti přivandrovalci jim to všechno snědli"
Tak mě nenechalo v klidu a začal jsem se sní mírně dohadovat o smyslu života. Pokoušel jsme se jí vysvětlit
, že jako jí to muže být jedno hlavně že jim to zaplatili a že maj tržbu né? načež mi odpověděla, že
to není slušné a kdesi cosi. Já to následně vzdal. Měla navrch.
Mezitím se JACK uklidnil tak přišel a říká podívejte pánové dejte mi ...... hmmmm...
tágo a bude to v poho nebo se seberte a vypadněte protože mi odrazujete lidi od tance.
Mě se málem zatemnělo před očima. A povídám to jako za jednoho jo???
Chvíli váhal a pak říká ne za vás všechny. Bylo nás 5. Teď nemluvím o filmu, ale o našem počtu.
Takže jsem jim to šel říct a oni jako že mu tady za ten cirkus nebudou platit dvěkila.
Já jsem s nima plně souhlasil. Ještě jsem zkusil jednu věc a to že jsem se mu snažil vysvětlit, že
pokud nás tady nechá, že bude mít tržbu. Jeho odpověď zněla KURVA já nejsem žádné rasista.
Ufff tak to byla rána pod pás. Já vůbec nevěděl jestli mluví semnou, ale koukal se na mě, takže to
muselo být na mě. Ještě jsem se odvážil zeptat co tím jako myslí? jestli se mu nelíbí Němci.
Asi ano. No byla to jeho vesnice jeho hospoda jeho hrad měl na to právo. Ale pro upřesnění
tam nebyl ani jeden člověk mluvící česky natož slovansky. David se ještě dohadoval s ostatními
aby pak když tak přijeli k hotelu, ale spíše jsme doufali že nepřijedou
No takže jsme to vzdali a pokusili jsme se opustit tuto chýši. Jediný co mě mrzí je to že jsem
přišel o Striptýz. No ale pokud to měla v režii ta Jackova manželka tak jsme možná moch mluvit o štěstí.
No ale ponechme spekulací.
Po návratu do hotelu jsme dorazili včas na další papů. Pak začali rozdávat šampáňa, ale nám ho dali až těsně
před půlnocí asi se oprávněně obávali, že by jsme mohli vyvolat předčasný chaos v davu a
tím vyvolat oslavu Silvestr před časovým znamením. No je sice pravda, že jsme konzumovali
co se nám podstrčilo, ale že by jsme byli takový kulturní barbaři. Tomu se mi nechtělo věřit.
A pak to vypuklo 10..9..8..7...........no byli jsme malinko v časové skluzu to se stane
i v nejlepších rodinách..6..5..4..3..2..1.. BOOOOOOOMMMMM PRÁÁÁÁÁÁÁSKKK.
Teď se to tam začalo oblejzat u čehož jsem nesměl chybět. Naši sousedi si sebou přinesli
konfety. Byli to takové slabounké proužky asi tak cenťák dlouhé a byla jich plná krabice.
WOOOOOOOOOWWWWWWWWW. Hned jsem se ujal iniciativy a začal tam šíleně řádit. Každej to měl během vteřiny všude.
Ano všude a když říkám všude tak tím taky myslím všude no bylo to hotový peklo.
Postupně se přidávali ostatní ale já jsem si naskrblil a tak jsem je tam pak všechny vyřídil.
Byl jsem King večera. Pak se šlo hromadně ven se podívat na ohňostroje. Venku mi
to většina lidí splatila i s úroky. Byl jsem během 3 vteřin mokrej od šampusu jako
když by mě hodili do bazénu. Ted to všude lepilo, v očích pálilo, do úst nevlilo.
No takže jsem se tak nahrubo vyždím a šlo se na tombolu. Já samozřejmě ve smokingu. Alespoň mi to tak připadalo.
slušně jsme si sedli a začali opět dělat bordel. Pak započalo losování tak to jsme se zklidnili avšak nebýt toho mikrofonu....
První číslo bylo "bílá 14" jupíííí ozvalo se od vedlejšího stolu. He ono se fakt dá něco vyhrát řekli
jsme si a ztichli pro případ že řeknou naše čísla. No jo ale kde jsou? ahá pod hromadou konfet.
Dobrý mužem dál. Druhé číslo " bílá 99" ejjjjjjj ozval se Mireček Das bin Ich. všem jasné. To jsem já
Das Bin Ich to jsem já. Mireček si šel noblesně pro 5 místo menší konzerva tuším že mandarinek.
U našeho stolu počalo rodeo. Ty si King, jsi fakt dobrej, super. Mezitím se posunula losáž o číslo dále.
Třetí číslo "zelená 78" Ariva Ariva Muchachos amigos Seňores Seňoritas.
To jsme byl k čertu jáááá. Takže jsem tam kráčel jako páv a šel si pro VELKOU konzervu
broskví. Má radost neznala mezí. Takže jsem si chytnul 4 místo. Pak přišlo čtvrté číslo
"25 žlutá" to zase pro změnu zařval někdo od jinud. Naštěstí. Takže třetí místo bylo taky fuč.
Pak přišlo páté číslo "zelená 65" a David EJJJJJJJJJJJJJJJJ takže jsme měli láhev šampáňa, kterou
nakonec věnoval David našim spolusedícím. Měli jí zapotřebí více než mi. Nakonec si jí ale hamounsky odnesli na pokoj.
Hanba jim ještě že jsem Čech. To mě by se nestalo já bych jí zase vypil úplně sám hi..hi.hi.
První dvě ceny vyhrála nějaká babka. Sice bych o ní mohl popovídat podrobněji, ale to
by na všechno nestačila kapacita počítače.
Hlavní bylo že jsme z 6ti cen jsme jich vytáhli na 5 pokusu tři. Já bych to zhodnotil
jako pravděpodobnost poměrně velkou. Nebudu zacházet do mé oblíbené školy.
Ale pak se najednou mezi futry objevila grupa lidí, kteří taky byli notně posilněni, ale zase né tak hrozně.
Takže si na okamžik přisedli a chvíli jsme kecali co a jak to tam pak dopadlo.
Já se hned ptal na striptýz a bylo mi řečeno že jsem o hodně přišel, ale dodnes jim nevěřím.
Posedávali jsme tam do té doby dokud si všeho nevšiml BOSS. Zareagoval sice podobně jako JACK, ale daleko intelegentněni.
Říkal, že je mu jasný že by jsme chtěli být s nimi spolu, ale že je to tady uzavřená společnost a že by taky mohl přijít o klientelu.
V čemž jsem mu musel dát za pravdu. Takže mi bylo taktně naznačeno že bych je měl usměrnit k východu.
Samozřejmě co by jste udělali vy? No jasně začali jsme je rvát do našeho kamrlíku, ale toho si povšiml a řekl.
" Pane Ježek" on mi vykal "vy je necpete ven ale k sobě" . lhát mu nemělo cenu. Tak jsme mu řekl že jako vždy má pravdu a
zapřísáhnul jsme se mu dal jsem mu ještě moje slovo , že se budem chovat slušně že nic
nerozbijem a že je maximálně za dvě hoďky vykopnu. Tak nakonec se mě podařilo ho zlomit a dal svolení.
David si ještě šikovně všimnul, že vedle u stolu nechali 0,4l šampáňa tak tam pro ně takticky skáknul, ale když je nesl
nahoru všimnul si jak se ti dotyční vracejí a ohledávají místo činu. No kdo pozdě chodí
sám sobě škodí. Takže jsme byli v pokojíku né větší než 5m2. A bylo nás tam přesně.
18 Aj karamba.
Ten típek co ho JACK ROZPAROVAČ málem roznesl v zubech, byl nějaký zpěvák v Choru.
No a samozřejmě ho nenapadlo nic inteligentnějšího než začít zpívat Árie a Sonáty a co já vím jak se to jmenuje.
Zpíval krásně to se musí nechat, ale zpíval pod mojím jménem a pod mojí přísahou.
Já byl orosenej a seděl jsem u dveří připraven zasáhnout. Zpíval tak vehementně, že se chvěli stěny a okna.
Bylo to opravdu pěkné, ale né ve 3 hodiny ráno. Při pohledu na mě jste si museli říct
sakra ten ho snad zabije. Neustále jsem checkoval hodinky s čímž jsem asi taky nebyl zrovna nejnápadnější.
No ale po dvouch hodinách mě opravdu uposlechli a vyrazili domu. Teprve když všichni vypadli, tak jsem
si dal pořádně dozobáku vychlemtnul jsem tam vzrušením dvě nulačtyřky a šel koupit něco
nealkoholového dolu na Bár, kde posedával BOSS. Jenom jsem na něj juknul a následně vyhnul.
Druhého dne ráno jsem nepatřil jako každý den k ranním Ptáčkům. Tentokráte jsem byl
hodně pozadu. No co měl jsem na to potom všem právo. Nesl jsem přece mojí kůži na trh.
Po snídani jsem se sbalili zaplatili a vypadli a nechali v pokoji takovej bordel.
Páč jsme věděli , že se sem už v životě nevrátíme.
Takže pokud z vás má nemířeno do Tohoto Hotelu prosil bych nevyslovujte tam moje jméno nebo se dočkáte takových věcí
o kterých se Vám ani nezdálo jako mě když jsem sedal do auta dne 28.12.98.
Doufám že jsem vás příliš nenudil a že se Vám to alespoň trochu líbilo.
Budu rád za každou kritiku.
P.S. kritika se nevztahuje na gramatiku. Tu mi budete muset nějak odpustit.
Děkuji za pozornost.
No a zde jako BONUS jsem pro vás připravil pár fotek ze silvestra. První znich je poměrně za vše mluvící. Druhá je o vítěztví. Třetí o Skupině dotyčných osob.
Z leva Mireček můj bratranec, David, Zuzka přítelkyně Mirečka, Franka přítelkyně Davida a JÁ přítel všech. No a poslední čtvrtá fotka je z pokoje který jsem pasovali na
sušárnu.
