Mé veselé vyprávění o smutných věcech
Při vzniku těchto stran jsem si dal předsevzetí, že budu neustále obměňovat
a obnovovat jisté informace a nejsnadnější mi přijde obměňovat informace o
mě. Ty se samozřejmě mění ze dne na den, ale byla by blbost abych denně psal
něco nového a proto jsem se rozhodl popsat nejdu né příliš velkou leč
zdařilou akci. AKCE SILVESTR. Takže dovolte mi představit mého Silvestra.
SILVESTR roku 1998
Díl první
Vše započalo relativně nevině ačkoli jako vše.
Po původní dohodě z bratrancem "nejedná se o bratrance z fotodokumentace"
kdy měl přiject nejprve s přítelkyní a s jedním párečkem přátel ze Švýcarska
do Prahy oslavit příchozí nový rok jsem byl obeznámen, že si mám sbalit
fošnu věci na hory a jiné potřebné věci k přivítání toho dlouho očekávaného
Nového roku.
Já samozřejmě jako člověk dychtivý po horách neváhal jsem tedy ani vteřiny
a započal balit. To byla neděle dne 27.12.98. Avšak neuznal jsem za vhodné
ani slušné obeznámit s touto skutečností mého "nadřízeného" [ říkám nadřízeného jelikož jsem na civilní službě]
z důvodu mě srozumitelných .. prostě tam mezi svátky neměl co pohledávat.A
já bych dostal alespoň více korunek.
Ale měl jsem to posychrované že pokud by VOLAL takže mi kolega KUBA který
tam u mě pařil hry dá vědět na debžona. A já bych pak obratem zavolal šéfa
na debila. No uznejte sami dobrý plán ne ?
No a mezitím v pondělí dne 28.12.98 kdy jsem věděl, že bratranec s přítelkyní "dle už jenom Mireček a Zuzka" přijedou až po polední
vyrazil jsem tedy naposledy v roce 1998 do fachy. Tam jsem ještě něco porobil
a po telefonátu otce že již Mireček s Zuzkou dorazily vyrazil jsem vstříc dobrodružství o kterém
jsem ještě netušil.
Po příjezdu domu jsem zjistil, že náš výlet není na něčí chatu či chalupu, ale
do hotele což mě malinko vyvedlo z míry, ale co řekl jsem si to pude.
No a pak jsem se čirou náhodou optal kolik že nás tam jede a k mému zděšení
byla odpověď so ungefähr zwölf oder elf tedy pro ty méně zdatné jazykáře
tak asi přibližné dvanáct nebo jedenáct. ufffffffffff.
No ale oddálit se to nedalo instrukce byly vydány takže tradááá.
Na místo určení jsme bez větších problému dorazily a ubytovali se v hotelu
Jizera, kde jsme se tedy ubytovali, vytahali tašky s tekutinami a nutným proviantem jako je
oblečení atd. No a pak jsme se přesunuli ven kde akorát přijeli tři
zahraniční auta značek Mitchubischy, Volkswágen, Honda a v nich až po zuby
ozbrojení lidi. Né zbraněmi ale nápady na které jsem natrefil až později.
No takže proběhlo formální seznámení se všemi doposud živými. Jedno z
aut zaparkovalo vedle nás protože to byl ten párek Švýcaru (dále jen David a Franka) kteří měly být s námi na Hotelu.
Ale vzhledem k tomu že jsme ještě vezli spoustu jiných věci patřící autům VW a Mitch.
bylo potřeba dopravit ještě jedním autem proviant na Pensión kde byli díky
BOHU ubytováni ostatní né tedy Mireček, Zuzka, David a ani Franka a moje persóna.
Takže nabídl se David, že zaveze potřebný materiál na místo
určení. A mi, tedy Mireček jeho přítelkyně Franka a já jsme se šli ubydlet rozdělit postele atd. No a pak to začalo.
Po asi 15 možná 20 minutách přijel David s jedním navigátorem s
prosbou pomoci při výměně pneumatiky kterou se jim podařilo protrhnout jak jsme
později zjistili.
